IGS

Imerslund-Gräsbeck syndrom (IGS) neboli střevní malabsorpce kobalaminu u border kolií

Vitamín B12 (kobalamin, Cbl) je členem skupiny ve vodě rozpustných vitamínů B. Vyšší organismy nedokážou vitamin B12 sami syntetizovat a jsou odkázány na jeho příjem v potravě nebo jeho syntézu symbiotickými mikroorganismy. Lidé získávají kobalamin výhradně z živočišné potravy. Vitamín B12 je nezbytný pro množení buněk (přenos methylových zbytků při syntéze thyminu a tudíž i syntéze DNA). Kobalamin je nezbytný zejména pro činnost nervového systému a náležitou krvetvorbu, i když jeho nedostatek se dotýká většiny orgánů s obnovou buněk. Účastní se také metabolismu methioninu a homocysteinu.

Resorpce kobalaminu ze stravy a jeho transport k cílovým buňkám je složitý mnohastupňový proces a existují dědičné poruchy v řadě z těchto kroků.

Střevní malabsorpce kobalaminu je metabolická porucha, která byla popsána u lidí i zvířat. Je charakterizovaná neprospíváním, neutropenií, snížením sérového kobalaminu (Cbl) a neregenerativní anémií. K dalším příznakům patří chronické nechutenství, megaloblastické změny kostní dřeně, methylmalonová acidurie a homocysteinémie. Tento fenotyp může být způsoben buď mutací AMN nebo CUBN genů. Proteiny CUBN (cubilin) a AMN (amnionless) tvoří transmembránový proteinový komplex nazývaný "cubam". Tento receptor je nezbytný pro využití kobalaminu z lumen střeva. Vada v jednom z těchto dvou proteinů vede tedy ke střevní malabsorpci kobalaminu. Porucha vstřebávání kobalaminu byla popsána u několika psích plemen. U australských ovčáků a velkých kníračů byly zjištěny dvě různé mutace v genu AMN (He et al., 2003).

Owczarek-Lipska et al. (2013) identifikovali mutaci v genu CUBN jako hlavní příčinu střevní malabsorpce kobalaminu u plemene border kolie, která byla následně potvrzena i ve studii Fyfe et al. (2013). Mutace c.8392delC CUBN genu způsobí posun čtecího rámce a vytvoření předčasného stop kodonu (p.Q2798Rfs * 3). Předpokládá se, že tato mutace vede ke kompletní ztrátě funkce alely (Owczarek-Lipska et al. 2013).

Předpokládá se, že v souvislosti s tímto fenotypem budou objeveny další mutace AMN a CUBN genů i u dalších plemen psů.

Psi se narodí s rezervou kobalaminu v játrech, pokud ji však nelze nahradit ze stravy, během postnatálního růstu je rychle vyčerpána (Fyfe et al., 1991). Klinické příznaky malabsobce kobaltaminu se proto začínají objevovat kolem 6 až 12 týdnů věku, zahrnují neprospívání a chronické nechutenství. Postižená zvířata mohou mít neutropenie, neregenerativní anémii, anizocytózu a poikilocytózu, megaloblastické změny v kostní dřeni, pokles hladiny Cbl, methylmalonovou acidurii a homocysteinémi. Postižená zvířata mají normální funkci ledvin, ale močí jsou vylučovány proteiny s nízkou molekulovou hmotností (Fyfe et al., 1991).

U zdravých psů se kobalamin (Cbl) přijatý v potravě váže na vnitřní faktor, glykoprotein, tvořený žaludeční sliznicí a epitelem vývodu pankreatu. Komplex vnitřního faktoru (intrinsic factor ) IF a Cbl je absorbován prostřednictvím receptorů enterocytů v distální jejunu a ileu. Příznaky střevní malabsorpce kobalaminu jsou tedy způsobeny absencí receptorů pro IF-Cbl komplex na kartáčovém lemu střevních buněk (Fyfe et al., 1991).

Zjištěná prevalence nosičství mutace c.8392delC CUBN genu ve skupině 203 evropských kolií byla 6% (Owczarek-Lipska et al. 2013).

Střevní malabsobce je autosomálně recesivní onemocnění. To znamená, že nemoc se rozvine pouze u jedinců, kteří zdědí od obou svých rodičů mutovaný gen; tito jedinci se označují P/P (positivní / positivní). Přenašeči mutovaného genu (N/P, tzn. negativní / positivní) jsou klinicky zdraví, ale přenášejí nemoc na své potomky. V případě krytí dvou heterozygotních jedinců (N/P) bude teoreticky 25 % potomků zcela zdravých, 50 % potomků přenašečů a 25 % zdědí od obou rodičů mutovaný gen a budou postiženi střevní malabsobcí (P/P).

 

převzato ze stránek: www.genomia.cz